Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Milost a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista ať je s vámi všemi.
Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Pane, smiluj se.
Představte si ten okamžik ticha v Jeruzalémě. Ježíš, který kráčí po prašných cestách, se zastavuje na vyhlídce nad městem. Není to triumfální vstup. Je to pohled člověka, který vidí hlouběji, než oči dovolují. Evangelium nám říká, že Ježíš nad městem plakal. Neplakal z hněvu, ani z touhy po pomstě. Plakal, protože viděl, že lidé, které miloval, nepoznali ‚čas svého navštívení‘. Neviděli, co vede k pokoji. Viděli jen své vlastní starosti, své hradby, své každodenní spory.
Svatý Jan v prvním čtení vidí něco úplně jiného. Vidí nebeský trůn, vidí svitek zapečetěný sedmi pečetěmi, který nikdo na nebi ani na zemi nedokáže otevřít. Jan pláče, protože svitek, který nese tajemství dějin a smysl lidského utrpení, zůstává zavřený. Ale pak přijde zpráva, která vše mění: ‚Beránek, který byl zabit, zvítězil.‘ On je ten, kdo svitek otevírá. On je ten, kdo dává smysl i tomu, co se zdá být ztracené, zničené nebo příliš krátké.
Náš drahý Benjamin Vo byl chlapec, který měl v sobě neobyčejnou schopnost vidět za horizont. Vzpomeňte si na jeho fascinaci letadly. Pro Bena nebyl Boeing 737 jen strojem z kovu a drátů. Byl to symbol, byl to sen, byla to možnost dotknout se nebe. Když se s tátou díval na letištích na vzlety a přistání, nehledal jen rychlost. Hledal směr. Ben byl jako ten, kdo neustále studuje mapu, aby věděl, kam život směřuje. Jeho život byl krátký, ale byl naplněný tímto neustálým hledáním krásy a řádu. Ať už to bylo v jeho kódech na GitHubu, v jeho matematické bystrosti, nebo v té tiché, hluboké empatii, kterou projevoval ke všem kolem sebe.
Musíme si dnes říct pravdu, dřív než se dotkneme jakékoli útěchy. Život bez Bena je pro vás, Alane a Thao, pro tebe, Ryane, jako dům, z něhož náhle zmizelo to světlo, které on kolem sebe šířil. Je to ticho, které je v domě slyšet víc než jakýkoli hluk. Je to bolest, která přichází jako nečekaný host – u stolu, když se podíváte na jeho místo, nebo když v noci, v tichu, které nedovolí spát, přichází ta neodbytná, palčivá otázka: Mohli jsme udělat víc? Mohli jsme to zastavit? Slyšte dnes toto z hloubky Božího slova a z milující náruče Církve: vy jste neudělali nic špatně. Nemoc, která Benovi vzala síly, nebyla trestem a nebyla následkem ničeho, co byste vy zanedbali. Bůh není ten, kdo by sčítal lidské chyby, aby je pak trestal utrpením. Některé bouře v životě přicházejí zcela mimo jakoukoli lidskou kontrolu, skryté za obzorem, a žádná bdělost na světě by je nemohla odvrátit. Vy jste pro Bena byli celým jeho světem. To, že jste ho milovali s takovou něhou, je tím největším důkazem Boží lásky. Odložte tu tíhu viny ze svých ramen; Bůh se na vás nedívá s výčitkou, ale objímá vás s nekonečným soucitem. Nic jste nezanedbali. Nic jste nepokazili.
… Zastavme se u toho. Nechte tu pravdu, aby k vám dnes promluvila v tichu. Nechte ji, aby se usadila ve vašich srdcích jako balzám, který konečně dovolí ráně se nadechnout. Vy jste milovali, vy jste pečovali, vy jste byli tam, kde bylo potřeba. A Bůh, který je zdrojem veškeré lásky, viděl každou vaši slzu, každé vaše bdění, každé vaše pohlazení. On to všechno bere do své náruče. Nic z té lásky, kterou jste Benovi dali, nebylo zbytečné. Všechno je v něm uchováno. Všechno je v něm proměněno v život, který nekončí.
Podívejte se nyní na evangelium. Ježíš pláče nad městem, které nepoznalo čas svého navštívení. Ale v Beránkovi ze Zjevení vidíme, že Bůh sám přišel, aby se stal obětí, aby nás navštívil v naší nejhlubší tmě. Ben už není v té tmě. On je v tom ‚Banquet of Heaven‘, v té nebeské hostině, kde už není žádných otázek, protože všechno je zodpovězeno v Boží přítomnosti. On je v bezpečí, v náruči, která ho nikdy neopustí. A věřte, že z té výšky, kam vzlétl, se na vás dívá s láskou, která je ještě čistší, než byla ta, kterou jste znali zde na zemi. On je vaším andělem, který vás nyní drží v modlitbě, tak jako vy jste drželi jeho.
Ryane, ty jsi v tom všem byl jeho nejbližším společníkem. Vzpomínáš si, jak jste spolu sdíleli ty obyčejné chvíle, jak jste se smáli, jak jste si budovali ten svůj bratrský svět? Ta pouta, která jste vytvořili, nejsou přetržena. Ony se jen přesunuly do jiné roviny existence. Ben je stále s tebou, v každém tvém rozhodnutí, v každé tvé myšlence. On by si nikdy nepřál, abys zůstal stát v zármutku. On by chtěl, abys dál snil, abys dál létal, abys dál objevoval svět, který on tak miloval pozorovat. On je tvým andělem, který tě teď shromažďuje pod svá nebeská křídla, tak jako on tebe chránil na zemi.
Alane a Thao, vy jste byli těmi, kdo ho naučili milovat. Vy jste ho vedli světem – od Tokia po Řím, od Lurd po domov. Každý ten výlet, každé to ‚airport spotting‘ bylo svědectvím o vaší oddanosti. Bůh vám tu lásku nebere. On ji jen přijal do své věčnosti, aby ji pro vás uchoval. Když se cítíte slabí, když se zdá, že kříž je příliš těžký, vzpomeňte si na to, jak Ben, ten odvážný chlapec, vždycky zkoušel znovu, i když to bylo těžké. On se nebál neúspěchu. On věřil, že ‚zkoušet je to jediné, na čem záleží‘. Tak to dělejte i vy. Zkoušejte žít dál, zkoušejte se usmát, zkoušejte věřit, že Bůh je dobrý i v tom, co je pro nás zatím zahaleno tajemstvím.
Někdy se zdá, že život je jako ta cesta, kterou se Ben tolik zajímal. Někdy letadlo narazí na turbulence. Někdy se zdá, že cíl je v nedohlednu. Ale Ježíš v evangeliu slibuje, že jeho dům bude plný. On nikoho nenechává venku. Ben je nyní v bezpečí, v náruči, která ho nikdy neopustí. A vy, kteří dnes nesete ten nejtěžší kříž, vy, kteří se cítíte unavení z dlouhé cesty, vězte, že Pán je právě teď u vás. On nečeká, až budete mít všechny odpovědi. On nečeká, až se vaše slzy vysuší. On je s vámi v té bolesti, v tom tichu, v tom prázdném místě u stolu.
Udělejte dnes jednu malou, tichou věc. Až se dnes večer setmíte ve svém domě, vzpomeňte si na to, jak Ben dokázal být šťastný jen tím, že byl s vámi – na letišti, v autě, nebo prostě doma na pohovce. Zhluboka se nadechněte a v tichosti svěřte svůj žal i jeho památku do Božích rukou. Řekněte si v srdci: ‚Pane, děkuji ti za dar jeho života. Byl příliš krátký pro naše oči, ale věčný v tvém srdci.‘ Nechte Boží pokoj, který přesahuje veškeré lidské chápání, aby vstoupil do vašich zraněných srdcí. A věřte, že jednoho dne, v tom pravém čase, se všichni shledáme tam, kde už žádné slzy nebudou, v domě, který má ty nejpevnější základy. Amen.
For the intentions entrusted to Ben on our prayer wall:
Zmocněni Spasitelovým příkazem a poučeni božským učením, odvažujeme se říci:
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Pán ať vás žehná a chrání, ať vás naplní svým pokojem, který převyšuje všechno chápání. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
✝ Požehnej vás všemohoucí Bůh: Otec i Syn i Duch Svatý. Amen.